KDO A JAK HODNOTÍ ZÁVĚREČNOU PRÁCI? JAK USTÁT KRITIKU?

V emailu vám blikne zpráva, že máte v systému vloženy posudky k vaší bakalářské nebo diplomové práci.

Se sevřeným žaludkem otevíráte jako první posudek vedoucího. Práci doporučuje k obhajobě a hodnotí jako A – výborně. Uff. A teď posudek oponenta. Cože? E??? Jakože jen dobře??? To snad nemůže myslet vážně? Proboha, co teď?

Podívejme se v tomto článku, co vše můžete v posudcích najít a jak ustát ne/spravedlivou kritiku?

Posudky bakalářské nebo diplomové práce od vedoucího a oponenta dostáváte většinou asi týden nebo dva před závěrečnými zkouškami nebo obhajobou práce. 

Vždy záleží na konkrétní vysoké škole, jaký styl pro posudky má vytvořen. Většinou se jedná o jednoduchý formulář, který je k dispozici také v interním systému školy. Formulář obsahuje pár otázek a místo pro vlastní vyjádření a ohodnocení. 

Někdy jsou formuláře pro vedoucího a oponenta totožné, jindy jsou různé. V některých případech se můžete setkat pouze se slovním vyjádřením, v několika větách, jindy se může jednat o obšírný posudek na 3 strany A4. Kritika od vedoucího nebo oponenta je jedním ze 7 základních problémů, které vás ve vašem studiu mohou potkat.

Oponentem se může stát osoba, která disponuje vyšším akademickým titul nežli, o který usilujete vy nebo má dlouhodobé zkušenosti z praxe. Tedy může to být pracovník na univerzitě – oponent interní nebo mimo univerzitu – oponent externí. 

ZKUŠENOST Z PRAXE:

Čtení práce oponentem je velice individuální záležitost, ale z vlastní zkušenosti vím, že se nejedená jen o jedno čtení, nýbrž text je nutno přečíst několikrát.

Vždy je tvorba posudku pro mne nelehký úkol. I když se mi posudky vedoucí píši snáz – vím, o čem student píše a k jakým výsledkům došel, vždy ale musím zaujmout neutrální postoj, být kritická a spravedlivá. Což není vždy jednoduché, když si se svými studenty za ty dva roky někdy i pět let vytvořím kladný vztah. 

Oproti tomu je oponentský posudek anonymnější, a právě proto i mnohdy daleko složitější. Většinou mé první čtení je zběžné a hodnotím celkový koncept, hlavní myšlenku a studentův styl uchopení problému.

Při dalším čtení většinou provádím hlubší analýzu splnění všech povinných kritérií a práce s literaturou. Někdy je tvorba posudku, v závislosti na čtivosti práce, rychlá, jindy mi čtení nejde příliš hladce a posudek také podle toho trvá.

Jaká kritéria v posudcích hodnotí oponent a vedoucí?

 1. ZÁKLADNÍ ZHODNOCENÍ PRÁCE

  • Hodnotí vedoucí i oponent
  • Vyjadřují se ve stručnosti k tomu, o čem práce je, zhodnotí její aktuálnost, co bylo zadáno, jaký byl její cíl a jestli bylo zadání a cíl splněn.

2. ZHODNOCENÍ PŘÍSTUPU STUDENTA

  • Hodnotí pouze vedoucí 
  • Vypíše, zda student pracoval samostatně, zda se pravidelně dostavoval na konzultace, jak zvládl samostatnou práci, jaká byla úroveň vlastní iniciativy a přístupu k řešení úkolů, jak využil získané znalosti dosavadním studiem a jak dokázal nastudovat odbornou literaturu.

3. DODRŽENÍ FORMÁLNÍCH POŽADAVKŮ

  • Hodnotí vedoucí a/nebo oponent
  • Řeší, jaká je jazyková, formální a stylistická stránka práce, dodržení předepsaných formálních náležitostí, nomenklatury a odborné terminologie, gramatická korektnost, logická návaznost a struktura jednotlivých kapitol.
  • Hodnotí popisy a legendy grafů, tabulek, map a obrázků a jejich odkazování v textu, vysvětlení značek a jednotek uváděných veličin, popis použitých vzorců a matematických operací.
  • Zhodnotí počtet normostran a adekvátnost rozsahu práce s tématem.

4. VYUŽITÍ ODBORNÉ LITERATURY

  • Hodnotí vedoucí a/nebo oponent 
  • Hodnotí, jaká je charakteristika využité literatury, kolik zdrojů a jaké kvality a stáří student použil, zda byla použita doporučená literatura vedoucím práce, zdali veškerá literatura, uvedená v seznamu literatury, byla v práci použita a kolikrát jsou odkazy uvedeny v textu i v seznamu literatury.
  • Zhodnocení dodržení citační normy.

5. ZHODNOCENÍ PRAKTICKÉ ČÁSTI

  • Hodnotí většinou jen oponent.
  • Hodnotí, jaká byla použita metodika řešení a její vhodné aplikování, její srozumitelné vysvětlení a popis, jaké byly použity metody zpracování výsledků a jejich kvalita, jestli jsou dosažené výsledky relevantní ke zkoumanému problému, jak byly výsledky interpretovány a diskutovány.

6. PRAKTICKÉ VYUŽITÍ VÝSLEDKŮ

  • Hodnotí vedoucí a/nebo oponent.
  • Hodnotí, jaké závěry z práce lze odvodit, zda jsou použitelné a aplikovatelné v praxi, jestli jsou výsledky vědecky zajímavé a publikovatelné v odborných časopisech, jaká jsou východiska a doporučení pro další výzkum, zdali byla práce součástí nějakého vědeckého projektu nebo úkolů z praxe a jestli přináší nějaké nové poznatky.

7. VYJÁDŘENÍ K PLAGIÁTORSTVÍ

  • Hodnotí pouze vedoucí.
  • Hodnotí, jaká existuje míra podobnosti s jinými závěrečnými pracemi, a jestli je práce uznatelná. Práce se vkládají do speciálního programu pro odhalení míry podobnosti s jinými pracemi.

8. DALŠÍ PŘIPOMÍNKY A DOTAZY

  • Zde vás může vedoucí nebo oponent za něco pochválit nebo naopak zkritizovat, či omluvit nějakou chybu, kterou vedoucí přehlédl při kontrole apod. Mohou zde být uvedeny i dotazy, na které se může ptát státnicová komise.

9. CELKOVÉ HODNOCENÍ

  • Většinou se používá slovní hodnocení výborně/velmi dobře/dobře/nevyhověl nebo je to klasifikace A/B/C/D/E a F. Vedoucí i oponent také uvede: „Doporučuji nebo nedoporučuji práci k obhajobě.“

    V některých případech se může stát, že vám posudek napíše i tzv. konzultant. Konzultanta můžete mít například v podniku, firmě, instituci apod., pro kterou práci vytváříte, nebo to může být další akademický či výzkumný pracovník na univerzitě, který s vámi vaši práci konzultuje a radí vám.

Různé formáty posudků –Posudky oponentů bakalářské nebo diplomové práce mohou vypadat na každé škole jinak 

Posudky by měly reálně vycházet z celkového stavu vaší bakalářské nebo diplomové práce.

Pokud je práce kvalitní, měly by oba posudky být kladné, nebo naopak. Bohužel, někdy se setkávám s tím, že dochází k velké kontroverzi mezi jednotlivými posudky. To pak způsobuje komplikace komisi a prodlužuje dobu státnic, jelikož se komise musí velice podrobně seznámit s konkrétní prací a určit, který posudek je relevantnější.

Někteří oponenti jsou velice pečliví. V posudku se můžete setkat s velmi podrobným výčtem chyb, které jste v práci udělali. Rukama mi prošlo mnoho oponentských posudků a v některých případech jsem se opravdu nestačila divit, jak podrobné nebo neoprávněné kritiky jsou někteří oponenti schopni. Není divu, že se pak můžete cítit rozhořčeně a ukřivděně.

Gramatické chyby, nesprávné citace, překlepy a chybné formátování se u obhajoby řešit nebudou. Tam je zpravidla prostor pouze pro objasnění věcných a odborných otázek a nesrovnalostí.

Pro své studenty jsem vytvořila CHECKLIST ke kontrole všech bodů práce.

Tento checklist závěrečné práce jsem pro vás trochu upravila

Status doporučuji/nedoporučuji k obhajobě!!!

V případě, že máte na obou posudcích uvedeno „doporučují k obhajobě“, nestojí vám v cestě žádná překážka. 

Pokud je ovšem celková známka „nevyhověl“ nebo „F“, práce se nedoporučuje k obhajobě. Pokud máte nedoporučení pouze na jednom z posudků, můžete jít práci obhájit. V případě, že máte na obou posudcích toto nemilé hodnocení, pak se na většině vysokých škol obhajoba nekoná.

Většinou se s nedoporučením studenti setkávají v posudku od oponenta. Od svého vedoucího, pokud práce není naprosté fiasko, doporučení, alespoň za snahu a námahu, dostanou.

Jak zvládnout kritiku?

Je to vaše premiéra? Je možné, že budete posudky číst se sevřeným žaludkem a doufat, že se práce líbila, a že se snad těch chyb mnoho nenašlo. Tak velkou a “důležitou” recenzi jste možná ještě od maturity nezažili.

Je to vůbec poprvé, kdo vaši, déle než roční, práci hodnotí. Není tedy divu, že to berete vážně a máte obavy.

Pro mnoho studentů je první čtení posudku velkou emociální zkušeností. I když to vypadá jako konec světa, nezoufejte.

Mohu vás ujistit, že je to tak normální. I já jsem všechny své posudky četla s napjatým výrazem a bušícím srdcem. A i když byly všechny většinou velmi pozitivní, měla jsem vztek na chyby, které mi byly vytýkány.

A proč?

Možná to byl strach z myšlenek na svou nedokonalost nebo nedoceněnou práci a čas. Kdo ví. Dříve jsem to velice prožívala, teď už bych na to šla jinak. A to JINAK vám chci ukázat, abyste nemuseli zažívat podobné stavy jako já.

Dneska vím, že není nezbytné se v obsahu posudků detailně pitvat, číst mezi řádky, zlobit se na oponenta, stresovat se, nebo dokonce plakat.

I když se dovíte, jaké velké chyby jste v bakalářské nebo diplomové práci udělali, kde všude jste zapomněli citace, jakou vhodnější metodiku jste mohli použít, a proč jste proboha řádně nediskutovali své výsledky a další podobné veledůležité chyby, je zde jedna dobrá zpráva, vždy to totiž přežijete! 

Je to jen naše hlava, ve které se honí miliony myšlenek, ovlivňující naše pocity. Ať už budou posudky jakékoliv, výsledek pravděpodobně nezměníte.

Co změnit můžete, je vaše vnímání a vaše reakce na daný posudek. I přesto, že jsou na vás kladeny vysoké nároky, chybovat je lidské.

Je jen na vás, jestli si uvědomíte podstatu kritiky a přiznáte sami sobě, že jste chybovali anebo se budete zlobit a brát to jako velkou křivdu.

 

Podívejme se na jeden ilustrativní příklad:

Kamil dostal posudek od oponenta ke své bakalářské práci, kde byla tabulka s 10 kritérii a prostor pro známky A-F. V hlavičce posudku bylo Kamilovo jméno a další identifikace studia včetně jména oponenta. V tabulce uviděl střídavě známky E a F, konečná známka F, konečné doporučení: nedoporučuji k obhajobě. Žádný komentář s vysvětlením, žádné další otázky, nic.

Posudek vedoucího byl pozitivnější, celkově dvojka, tedy doporučuje k obhajobě, dodal i krátký komentář a otázky.

Kamil seděl nad oběma posudky, hlavu si držel v dlaních, cítil jak jej polévá horko a stoupá od páteře do hlavy. Posudek vedoucího je kdesi v mlze, ani jej to nezajímá. Zíral do stěny ve svém pokoji a v hlavě mu kolovaly jen myšlenky s otázkami: „jak se to mohlo stát? Co je to za oponenta proboha? Co teď budu dělat? Vždyť má bakalářská práce byla dobrá! To je konec! Tři roky studia byly naprosto zbytečné. Otec mne roztrhne!“

Každý z vás by jistě reagoval jinak. Někdo by byl vzteky bez sebe, jiný by lítostí proplakal celý den, další by jen nehnutě proseděl odpoledne, jiný by šel do baru a propil noc. Možná byste si to nechali sami pro sebe, nebo si postěžovali kamarádům či rodině. Asi byste nevěděli co vlastně dělat a jak se s tím vyrovnat. Je to k zbláznění.

Zpátky ke Kamilovi. Večer mu volá jeho babička. Nechce se mu s ní vůbec mluvit. Nezvedá ji to. Když ale volá asi už po desáté, přeci jen v něm začne hlodat svědomí, jestli se jí náhodnou něco nestalo. Zdvihne telefon a na druhém konci slyší rozrušenou babičku, jak mu sděluje, že ten los, který spolu minulý týden podali ve Sportce, vyhrává sto miliónů.

„Cože???

Jaký los, jaké miliony?“ Vůbec mu to nepřijde srozumitelné.

Až, když s klidem babička dále pokračuje, že oni s dědečkem už moc nepotřebují, že jim k důchodu bude stačit těch miliónů deset, něco že by dali dětem a ostatním vnukům, a že Kamil by si tedy mohl nechat zbývajících 70 miliónů, že jestli mu to teda bude stačit. „Cože???“

Tentokrát už Kamil chápe. „Jasně babi, těch 70 bude stačit.“ Vykoktá ze sebe. Sedí pak v pokoji na zemi. Zírá do stěny. Opět, do té stejné stěny, ale nyní z naprosto jiného důvodu. Nějaký posudek je mu úplně, ale úplně lhostejný a v hlavě mu koluje miliarda myšlenek na to, jaký to bude mít asi dopad na jeho život. Co vše si koupí, kam všude zajede, kolika přátelům pomůže. Panečku! Je štěstím bez sebe. 

 

Na uvedeném příkladu můžete hezky vidět, jak se v jediném okamžiku mohou změnit lidské myšlenky a zároveň emoce.

Jak se člověk přesouvá z jednoho příběhu do druhého podle aktuální reality. V jedné chvíli vám připadá, že je výsledek posudku životně důležitý.

Pak se ale stane něco, při čem si uvědomíte, že jsou na světě důležitější věci a není třeba se kvůli nepodařené práci hroutit.

Nedokáži vám zaručit výhru 100 miliónů, když vaše posudky nebudou příliš kladné, ale mám pro vás:

5 tipů, se kterými negativní hodnocení v pohodě ustojíte!

1. Pokuste se co nejméně analyzovat své aktuální pocity – ať vás posudky rozhodí více či méně, zkuste si držet odstup od svých momentálních emocí a zbytečně si nepřehrávejte myšlenky na neúspěch. Všichni jsme jen lidé, všichni děláme chyby. Věnujte se tomu, co změnit můžete například přípravě trefných argumentů k připomínkám v posudcích.

2. Neberte kritiku osobně – i když je to těžké, zkuste se osvobodit od domněnek, že váš chtěl oponent poškodit, ztrapnit či ponížit. Pravděpodobně vás nikdy neviděl a bral vaši práci jen jako předložený text, ke kterému měl výhrady.

3. Dejte prostor konstruktivnímu uvažování nad dalšími kroky – zkuste brát kritiku jako ponaučení se z chyb. Obecně se bakalářské práce více kritizují, aby si studenti při psaní diplomové práce dali větší pozor. Díky tomu, že ustojíte nynější kritiku, vás v zaměstnání jen tak nějaké výtky nerozhodí. 

4. Zkuste kontaktovat svého vedoucího – připravte si vytýkané body z posudku a zkuste si na ně písemně odpovědět, pak poproste vedoucího o konzultaci a proberte s ním vytýkané chyby. Více hlav víc vymyslí. 

5. Připravte se k obhajobě – vaše kritizovaná bakalářská nebo diplomová práce potřebuje opravdu perfektní obhajobu. Dle zvyklých postupů můžete vytýkané body zakomponovat do vaší prezentace nebo je mít připraveny ústně. Není pravidlem, že komise řeší všechny vytýkané chyby v posudcích. Někdy se komise ptá jen na pár nejasností a neřeší všechny body kritiky. Skvělou obhajobou a nastíněním oprav vašich chyb zaujměte komisi a ta pak třeba uzná, že oponent přestřelil.

Hlavu vzhůru. Chce to jen další krok. Praktický a akční.

Držím vám pěsti

S láskou Vaše Eva z GI.